Stálé expozice: Muzeum Zábřeh

Z historie města a okolí

Úvod je věnován nejstaršímu úseku  dějin – pravěku zdejší oblasti. Následují doklady prvních písemných zmínek o Zábřehu z 2. poloviny 13. století. Nechybějí středověké nálezy z hradu Hoštejna, doplněné plánem půdorysu hradu v Zábřehu. V chronologickém pořadí je možné zhlédnout plastické erby jednotlivých vlastníků města. Zajímavými exponáty jsou výtisk Bible kralické, připomínající zábřežský bratrský sbor nebo plán Zábřehu z r.1793 s označením vyhořelých domů zničených během požáru, který vypukl ve městě 19.července téhož roku.  Samostatná část je věnována cechům a řemeslné výrobě. Na ni navazuje připomínka výstavby silniční a železniční sítě. Cenným sbírkovým předmětem je litografický kámen a perokresba, která zachycuje zábřežské nádraží v roce 1845. Období hospodářského rozvoje města na přelomu 19. a 20. století dokumentují výrobky firem, které zde působily. K dalším zajímavým sbírkovým předmětům patří fotografie hasičského sboru z r. 1894, hasičská sekera, úřednický kord, přilba a odznaky. Historie kulturního a společenského života ve městě je doložena celou řadou fotografií i trojrozměrných předmětů. Závěr expozice patří předmětům a dokumentům připomínajícím první a druhou světovou válku a společenský život ve městě.

Jan Eskymo Welzl (1868 – 1948)

Ve „věži“ domu Pod Podloubím je miniexpozice věnovaná nejznámějšímu rodákovi města, polárnímu cestovateli, náčelníkovi Eskymáků, vypravěči, dobrodruhovi – Janu Eskymo Welzlovi. Jsou zde ukázky řady fotografií, korespondence a mapy, které zachycují jeho toulky po světě.

Z pokladů zábřežského muzea

Z bohatého sbírkového fondu zábřežského muzea zaujmou zejména obrazy (R. Kremlička, J. Multrus, K. Špilar), cechovní truhlice, skříňkové hodiny, obrázky na skle a sbírky etnografického charakteru. Poměrně bohatě jsou zde zastoupeny i užitkové předměty – stříbrné a postříbřené nádobí. Totéž platí i o ukázkách chladných a palných zbraní z 18. a 19. století. Muzeum vlastní druhou největší sbírku grafik ( foto 1, foto 2, foto 3 ) V. Hollara (1607 – 1677), čelního představitele grafického umění 17. století, který svým dílem zcela osobitě přispěl k rozvoji klasické techniky rytí a leptání do mědi a svým uměním ovlivnil řadu vynikajících výtvarníků, včetně Rembrandta. Kolekce obsahuje téměř 750 grafických listů, které muzeu v roce 1947 daroval plukovník Karel Lukas (rodák z nedalekého Brníčka). Vystaveny jsou kopie Hollarových grafik.